Ačkoliv si to většina lidí příliš neuvědomuje, i společenství vlastníků jednotek je právní subjekt. A jako takový musí mimo jiné vést účetnictví. Když se však podíváme, kolik členů typické SVJ má, a kolik je zde bytů, je jasné, že to není tak jednoduché, jak bychom si mohli myslet. Není tedy divu, že účetnictví pro SVJ vedou speciální organizace. Tou je BYTOS, který má pod sebou právě správu bytových domů. Sem musí majitelé jednotlivých bytů hlásit veškeré změny, a to nejen prodej, ale také například změny záloh za elektřinu či plyn a mnohé další věci. A právě tato organizace provádí v tomto případě i vyúčtování. Ani to však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Jak již bylo řečeno, společenství vlastníků bytových jednotek je právnická osoba, tedy firma, a jako k takové se k ní musí, co se účtování týče, přistupovat. Platí pro ni tedy naprosto stejná pravidla, jako pro kteroukoliv jinou firmu. Ovšem zde máme více částí. V první řadě je zde celkové vyúčtování za celý dům, včetně daně, kterou musí SVJ zaplatit. To je ta nejzákladnější věc, se kterou můžeme v tomto případě počítat. Ovšem není ani zdaleka jediná, neboť zde máme více úrovní. Dále je totiž prováděno účetnictví pro každý byt zvlášť. Je to proto, aby bylo jasné, který z nich má jaký podíl na celkových nákladech. To umožňuje SVJ aby správně rozdělilo výši poplatků mezi jednotlivé členy – někdy bývají paušální, avšak u některých se jedná o poměrnou částku.

Pak je tu také vyúčtování za společné prostory, jejich údržbu, úklid, opravy či renovace. Sem patří i opravy či zateplování fasády nebo výměna oken ve společných prostorách či vchodových dveří za plastová. O tyto náklady by se pak měli všichni členové podělit rovným dílem, neboť společné

A to je koneckonců také důvod, proč vlastně účetnictví provádíme – nejen kvůli nařízení státu a placení daní, ale také proto, abychom věděli, jak si stojíme a zda nejsme ve ztrátě.